[Povídka]Star Wars The Last Empire (6.část)

Měl jsem sen. Byl jsem v něm já a Mara. Maru někdo odhodil a pak už jsem vyděl jenom blesky.

Tu jsem se celý zpocený probral. Dveře od cely se otevřely a Mara vešla do dveří. "Jak pak se nám naše prskavka vyspala?" "Taky tě rád vidím. Už jsme na místě?" "Ano, je čas jít." "Kam?" "Ale ale snad si nezapomněl?" Samozdřejmně že jsem nezapomněl. Křižník zastavil 100 kilometrů od stanice. Mara mě odpoutala a se zapnutým světelným mečem mě vedla před sebou. Mírně jsem pootočil hlavou jestli to fakt myslí vážně. "Jen pro jistou aby jsi někoho nepopálil." Jen jsem si až unaveně oddychl a vyšel ven. Šli jsme do hangáru kde už na nás čekal raketoplán. Nastoupily jsme a odletěli na hvězdu smrti.

[Povídka] Sběratel - Část.2 - Cesta ven

První věc která mi napomáhala byla že pro důstojníka nebyla volná židle. V místnosti sice byly židle dvě, ale na jedné jsem seděl já a na druhé jsem měl položené nohy, což jsem nehodlal měnit. ,,Jak se jmenujete?'' zeptal se  důstojník zatímco trochu nejistě postával u stolku. ,,Vy první.'' vpálil jsem bez obalu. Navzdory mému očekávání mi odpověděl aniž by třeba jen obrátil oči v sloup. ,,Nils Pollock''. To bylo špatně, vyhověl mi absulutně lhostejně. Mimo mou celu se stalo něco strašného, něco co vysávalo morálku všech.

[Povídka] Sběratel - Část.1 - V róbě strážce chrámu

Zatím co jsem se díval na výjev pode mnou, jeden mistr jedi otevřel Skywalkrovy bránu chrámu. To co jedi ovšem nemohl vidět bylo klonové vojsko stojící tak, aby byla pro stráž u brány neviditelná. Boj jedie se Skywalkrem byl krátký, až příliš krátký. Poté co jedi padl mrtev vojsko pochodovalo do chrámu ve srovnaném útvaru za padlým jediem. Jakmile jsem uslyšel první výstřel začaly se mi do očí tlačit slzy, ale už jsem dospěl k rozhodnutí: budu bránit vchod do rady jediů. A tak jsem čekal snad třicet minut dokud po zdánlivě nekonečné době do chodby vešel Skywalker. Nestál jsem mu ani o to aby se zastavil a pouze jednou po mě máchl mečem a pak se hnal nahoru. Jeho jediný úder mě přinutil ustoupit tudíž vrazit do zdi za mnou a upadnout na zem. Ještě než jsem se stačil zvednout vstoupily do chodby čtyři klony. Během chvilky co první klon zacílil a vystřelil jsem byl sotva na kolenou. Potom co mě zasáhl první výstřel z blasteru jsem ucítil jen ochromující bolest na hrudi která se prohloubila po druhém výstřelu...

[Povídka] Star Wars: The Last Empire (5.část)

Dva stormtroopeři mě chytli za ramena a zvedli. Podíval jsem se kolem sebe. Ta holka byla pryč a Java tam stále ležela. "Né já ho zabiji!" "Lorde Vadere nemusím vám snad opakovat že moje příkazy jsou i příkazy císaře, že né?" "Ne." Řekl Vader a ustoupil nám z cesty. Mezi tím jsem se snažil zorientovat co se kolem mě vlastně děje. K mému překvapení mě ti stormtroopeři odnesli pouze do raketoplánu pak odešli a na míto nich si naproti mě sedl ten Inquisitor. "Kde si se tu vzal?" Řekl až ženským hlasem. "Hm takže Impérium neví vše, to se divím." "Klidně bych tě mohla vyhodit do vesmíru takže by jsi měl začít mluvit." "Hah, co takhle udělat dohodu." "Dohodu?" "Já ti řeknu kdo a odkud jsem a ty mi zase ukážeš jak vypadáš. Co ty na to?" "Jak si dovoluješ si klást nějaké

(Poviedka) Star Wars: Peklo na Uturuku 2.časť

Z bezvedomia ma prebral Vaysman. Najprv som nevedel, kto to je, ale tá postava nado mnou s mojím telom triasla stále zurivejšie. Napokon som sa podujal otvoriť oči. Jedimu viditeľne odľahlo. Podal mi ruku a ja som sa posadil. ,, Som rád, že žiješ." chabo sa na mňa usmial ,, Už som si myslel, že som tu ostal sám. Vstávaj, musíme Mainaov varovať. Je ich tu oveľa viacej a hliadkujú po celom lese." Otupene som vstal a došiel si pre svoju prilbu, ktorá pristála asi 2 metre odo mňa. Až vtedy som si všimol telá svojich druhov na zemi. Telá mali poskrúcané v rozličných uhloch, nepochybne boli všetci mŕtvi. Prekvapilo ma, že som už necítil  rameno.Musel mi h nejako vyliečiť. Nasadil som si helmu, pušku mal odistenú a pripravenú, telo v pozore. ,, Možeme vyraziť, pane." Vaysman si ma prezeral so šibalským úsmevom na tvári. ,, Vieš bežať?" Otázka ma zaskočila ,, Samozrejme, pane" Jedi podišiel ku mne, potľapkal ma po pleci a povedal:,, Tak bež" a okamžite vypálil svojím vražedným tempom na juh, kde by mal ležať Anarak.

(Poviedka) Star Wars: Peklo na Uturuku 1.časť

Na planéte Uturuk panovalo toho dňa sychravé počasie. Obloha bola samý sivý mrak a dosť pofukovalo. Spomínam si na ten deň veľmi dobre. Počkať? Deň? Pomenujme to radšej PEKLO.
Ako bežní klonoví vojaci sme boli vyslaní na túto veľmi zelenú, riedko osídlenú planétu.  Išli sme na klasický prieskum, čo znamená 2 transportéry, v nich 2 roty a ako veliteľ s nami bol s nami vždy aspoň jeden Jedi. Tentokrát ním bol vysoký, štíhly Kamíňan Vaysman, povahou mierny a disciplinovaný. Loď Senes (triedy Venator) s nami pristála na veľkej čistine uprostred zdanlivo nekončiaceho lesa. Ďalej sme leteli v transportéroch, stále bližšie ku snáď jedinej kopcovitej pahorkatine na planéte. Oproti ktorýmkoľvek iným horám alebo kopcom v galaxii mi toto pripadalo naprosto úbohé. Pristáli sme na miernom úbočí a vykladali všetko vybavenie. Do lodí sa zmestili len 2 skútry, ktoré onedlho vyrazili s klonmi v sedadlách. Volali sme ich Stan a Martin. Fajn chlapíci a výborní vojaci. Škoda že sme ich už nikdy nevideli. Ostatní sa vydali na čele s Vaysmanom preskúmavať terén. Cieľ bol jasný: niekde na týchto 50 km2 videli miestni obyvatelia Separatistov.

[Povídka] Deník vojáka Abc123 (část 2)

Jednu minutu před tím než jsme chtěli vystoupit z hyperprostoru se nám na senzorech objevilo pět lodí typu Munficent na místě kde jsme chtěli vystoupit z hyperprostoru. Generál zavelel „Ihned vystoupit z hyperprostoru“ a my jsme ihned vystoupili. Podle našich senzorů se nacházíme poblíž nám neznámé separatistické základny. Velitel našich lodí se pokusí zavolat o pomoc avšak bez odezvy.

[Povídka] Star Wars: The Last Empire (4.část)

Když jsem otevřel dveře uslyšel jsem bouchnutí. "A Java plní co jsem jí řekl šikovná holka, teď jen aby u toho nedělala takový hluk." Vešel jsem do jejího pokoje a zapnul světelný meč. Chtěl sem zjistit jak by reagovala. Nenápadně jsem se prošel od rohu k rohu a pak jsem se podíval pod postel když tu mě odhodila silou. "A promiňte pane nevěděla jsem že jste to vy." To to je dobrý Javo jen..." Náhle jsem uslyšel zaťukání na dveře. Pomalu jsem se zvedl a došel ke dveřím a otevřel je. Za nimi stála holka plus mínus 18-19 let, měla ohňově oranžové vlasy a na sobě měla civilní oblečení které bylo dosti potrhané.

[Povídka] Star Wars: Zkouška oddanosti a rozumu (3.část)

Z ničeho nic se na můstku prudce rozsvítila světla, následovalo tleskání a zvuk rázné chůze našeho velícího důstojníka - Plukovníka Raxe.
"Výborně kapitáne Masi, právě jste zabil celou svou posádku, zničil Imperiální destruktor a ještě vypadáte jako zbabělec a hlupák. Co jste si myslel? Tato simulace měla otestovat vaše odhodlání padnout za Impérium a rozhodně to nemělo být cvičení pro navigační důstojníky. Takhle se můžete rozloučit s tím, že dostanete vlastní loď.
"Pane, měl jsem dojem, že je to nejlepší cesta, jak se znovu spojit s flotilou a připravit se na protiúder."

[Povídka] Son of Mandalore (1.část)

Za vlády vévodkyně Satine Cryze byl Mandalore považována za velmi vyspělou a příliš pacifistickou planetu. Mandaloriané byli už od počátků osídlování galaxie válečnickou rasou a celá jejich kultura byla stavěna na lásce k válce, cti a rodině. Avšak poté co Satine reformovala Mandalore na pacifistickou planetu tak se vše změnilo. 

[Povídka] Deník vojáka ABC123 (část 1)

Jsem klonový voják republiky a nacházím se v nějkém zapadákově na vnějším okraji, když jsem právě v kasárnách ozve se poplach a já musím se svou jednotkou ihned nastoupit. Dozvím se že na tuto planetu separatisté vyslali flotilu lodí Munficent-class star frigate. Moje jednotka dostala rozkaz nastoupit do stíhačů a vypořádat se se „supími droidy.“

[Povídka] Star Wars: Zkouška oddanosti a rozumu (2.část)

Skok naslepo je první věc, kterou Vám na akademii vymlátí z hlavy, protože je to v podstatě sebevražda. Buď skončíte uprostřed hvězdy, planety, nebo vesmírné prázdnoty. První dvě varianty jsou alespoň rychlé a bezbolestné, na druhou stranu, když vystoupíte z hyperprostoru uprostřed ničeho, bez souřadnic kamkoliv jinam, protože každý další skok bude v podstatě naslepo, tak vám eventuálně hrozí smrt hlady. Existují legendy o celých flotilách, které se takhle ztratily.

[Povídka] Star Wars - The last Empire 3. část

Raketoplán nás odvezl na vesmírnou stanici. Vyšli jsme ven a našli hotel. Bylo to tam docela drahé ale to se dalo čekat. Ubytovali jsme se v pokoji číslo 143. Nechal jsem Javu ať si hraje v druhém pokoji a sám jsem si sedl na postel a začal meditovat. Po asi hodině jsem ucítil přibližující se temnotu spolu s někým kdo není ani na temné ale ani na světlé straně.