,,Byl bych rád kdyby jste mi ted' řekl své jméno. Je to ve vašem vlastním zájmu.'' Kouknul jsem se mu do očí ,,Golrin Jade'' odpověděl jsem mu s tím že trocha upřímnosti mi snad pomůže něco se dozvědět. ,,Tak tedy Golrine Jade co víte o jediské vzpouře?''. Neměl jsem nejmenší tušení o čem to mluvil takže jsem nejdřív zkusil vyzvídat než jsem mu odpověděl: ,,Jaké vzpouře?''. Pollock neodpověděl, pouze vytáhl holonetovou desku a zapnul přehrávání. Po půl minutě hledání mi pustil nahrávku s jednoduchým titulkem: Jediové napadli kancléře, zrada ze strany generálů. Samotný obsah nahrávky byl jednoduchý čtyři Jediové vešli do kanceláře kde stál Palpatine. Poté co se jich zeptal co zde dělají všichni tasily meč a Mace Windu začal pomocí síly na kancléře sesílat blesky které mu ohavně znetvořily obličej. Poté co Palpatine klesl k zemi přišel Skywalker který se postavil všem jediům při obraně kancléře.
,,Ta nahrávka je upravená Pollocku''. ,,Kapitáne Pollocku'' opravil mě důstojník. ,,Navíc vaše tvrzení je zaručeně nesprávné. Tuto nahrávku zkoumalo mnoho expertů''. ,,Kapitáne Pollocku můžu pouze hádat že každý expert který by tvrdil něco jiného by byl okamžitě odklizen. Zkuste se sám podívat například na ústa Mistra Windua, pokud se pořádně podíváte můžete vidět odchylku od pohybu zbytku obrazu.'' Kapitán začal přecházet po místnosti a mnout si ruce. Během jeho chůze jsem si všiml že v kapse na opasku má zastrčenou kartu s čipem. Pomalu jsem mu ji začal vytahovat z kapsy pomocí síly. Ještě než jsem mu ji stačil vyndat z kapsy rozhodně se otočil a dal se k odchodu. Ted' nebo nikdy, hned po tom co s kartou otevřel dveře a dal si ji zpátky do kapsy jsem ji pomocí síly vytáhl a nechal levitovat několik centimetrů nad úrovní očí. Poté co odešel jsem ho ještě slyšel říkat strážným že výslech toho druhého nemá smysl. Skvělé, měl jsem kartu od všech dveří co mě dělily od svobody, zbývala jediná věc. Poté co Pollock odešel budovy jsem počkal až do večeře. Jakmile klon vešel zkusil jsem na něj trik s myslí: ,,Necháš mi tu jídlo a půjdeš deaktivovat kamerový systém'' ,,Nechám vám tu jídlo a půjdu deaktivovat kamerový systém'' zopakoval po mě. Trik se mi očividně zas tolik nepodařil, když odcházel kelímek s pitím si vzal sebou. Ted' už stačilo počkat než kamery deaktivuje.
Do chvíle než klon splnil můj úkol jsem nemusel čekat ani dvacet minut. Jakmile jsem si všiml že světlo u kamery je vypnuté vzal jsem kartu kterou jsem do ted' nechal levitovat v rohu u kamery.
Hned před mou celou stál jeden voják který na můj odchod reagoval dost překvapeně. ,,Jak ses odsud dostal?'' zeptal se. ,,Jsem pořád v cele''. ,,Jste pořád v cele'' zopakoval po mě a odešel. Přemýšlel jsem že bych si vypůjčil uniformu klonů, ale ten nápad měl jeden podstatný háček: Jsem přece jen o kousek vyšší než byl Jango Fett. Potřeboval jsem rychlost: až někdo zapne kamerový systém vyjde najevo že nejsem v cele. Jakmile se tak stane vypukne poplach. Doběhl jsem k výtahu a čekal než přijede nahoru. Až zpětně mi došlo že chodby a místnosti kudy jsem probíhal nebyly vězen'ské. To bylo dobře protože pokud mě někdo zastaví můžu se z toho jednoduše vykecat. Vešel jsem do výtahu a zmáčkl tlačítko podlaží. Během jízdy jsem si všiml že budova má 56 pater nad zemí a dalších 10 v podzemí. To znamená že šlo o Věž Rozkazu která byla nedaleko budovy senátu. Jestli chci spolehlivou lod' tak ji najdu tam. Jakmile se dveře výtahu otevřely došlo mi proč nemám vězen'ský oblek. Úplně každý mimo klonové vojáky měl totiž Modro bílou uniformu s jmenovkou a čipem. Začal se mi zrychlovat tep, jakmile bych vyšel z výtahu někdo by si mě všiml. Od východu mě dělilo pouze dvacet kroků, nenápadnost by mi nepomohla takže jsem to zkusil rychle. Rozběhl jsem se k východu. Zbývaly už jen tři metry když v tom ,,Stůj!'' zakřičel na mě jeden klon s ne modrým ale červeným označením. ,,Jakto že jste bez uniformy'' zeptal se mě. ,,Pane, omlouvám se pane dostal jsem rozkaz od kapitána Pollocka, prý to spěchá'' zkusil jsem výmluvu která mě napadla ve výtahu. ,,Máte čip?'' otázal se a nastavil ruku. ,,Jistěže mám, tady je'' podával jsem mu kapitánův čip. ,,A vaše jméno?'',,Galen Smith, Smím jít? už ted' jsem pozdě''. ,,Ano, dojděte si pak pro čip k Jyn'' propustil mě voják s mávnutím ruky. Ještě pořád v roli spěchajícího člověka jsem běžel pryč směrem k senátu. Zastavil jsem až po tom co jsem dostal z Věž z dohledu. Chtěl jsem jít dál když jsem si uvědomil že mě něco volá zpátky. ,,Síla, ne něco'' opravil jsem se a šel opačným směrem než byl původní směr úniku. Když jsem došel tam kam mě volala síla vzjistil jsem že se nacházím několik ulic od Věže Rozkazu. Rozhlédl jsem se ale jediné co jsem viděl byla beztvará látka na kraji uličky. I přesto že jsem si říkal že to nic nebude přišel jsem blíž a podíval se na to. Ted' když jsem přišel blíž tak jsem to rozeznal: byla to důstojnická čepice, úplně stejná jakou měl Pollock. Mohl jsem si velice jednoduše ověřit jestli je to ta jeho. Sebral jsem čepici narovnal ji a nasadil si ji na hlavu. Celý můj svět zmizel a objevil se ten jeho.
Žádné komentáře:
Okomentovat