[Povídka] Star Wars Na dvě strany: Díl 4: Thrawnova lest

   S Fryem jsme se vrátili do kasáren těsně před koncem volna před službou. Šli jsme hned na pokoje se převléct do stormtrooperských zbrojí. Když jsme byli hotový, tak nás však před ubikacemi zastavili dva Death troopeři.
  Při pohledu zblízka na ně nám přeběhl mráz po zádech. Řekli nám, že nás očekává nový velící důstojník.

[Povídka] Příběhy Lovce Lidí část 1

„Odejdi a to rychle nemáš tu co dělat, sem můžou jen členové imperiálního dozoru“ okřikl mě imperiální důstojník, když jsem procházel kolem imperiálního transportéru.
„Hele já jen procházím jo tak nevychyluj.“uklidňoval jsem rozzuřeného důstojníka.
Najednou jsem se ale otočil, sáhl si pod kabát a vytasil blaster a řekl:
„Hele promiň kámo dělám to jen pro prachy a znáš to obchod je obchod a ty mi stojíš v cestě.“
Dva stromtroopeři vedle něj na mě zamířili, ale já se opět jen ušklíbl. Ze dveří blízkého baráku se vyřítil  chlapík a zamířil svou puškou na ně.
„Tak teď bych poprosil aby jste mě následovaly.“Řekl jsem s úsměvem a nahnal je do domečku který stál poblíž.

[Povídka] Star Wars Na dvě strany: Díl 3: Mise začíná!

  Probudil jsem se v nějaké místnosti, vypadalo to tam jako ve výslechové místnosti, ale ne úplně. Pořád jsem měl na sobě civilní oblečení jako od chvíle, kdy mě Fry omráčil.

   „Ten zmetek! Špión jeden špionská,“ zaklel jsem si pro sebe. Pak se otevřeli dveře a dovnitř vešel muž vypadající jako zkušený partyzánský válečník, asi to byl velitel té povstalecké sebranky a za ním Fry!

   Chtěl jsem vstát a pořádnou mu ji ubalit, ale pak jsem si uvědomil, že jsem připoutaný. Poctil jsem ho aspoň rozzuřeným výrazem a otázkami: „Jak jsi to mohl udělat!? Jak dlouho už sloužíš té špíně!?!?“ Sklopil zrak, aby se na mě nemusel dívat a řekl (avšak v hlase nezněla žádná provinilost). „Půl roku.“

[Povídka] Star Wars Na dvě strany: Díl 2: Druhá tvář

  „Posily teď nepotřebujtete, vojáků tam bude dost. Tak hejbněte kostrou! Satelit nesmí zničit za žádnou cenu,“ poslední větu skoro řval do komunikačního zařízení v mé helmě Brix – důvěrník a pobočník našeho velícího důstojníka.

  „Rozkaz pane,“ řekl jsem do vysílačky. Poté co jsme vyřídili tu rebelskou sebranku ve Staré čtvrti mi zavolal pobočník našeho velícího a řekl mi, že se máme okamžitě dostavit k satelitu, protože ho rebelové vzali útokem. A to jen kvůli naší nemotornosti, když jsme odkráčeli s celou hlídkou do Staré čtvrti.

Cesta Světla k Temnotě - 1. část

Cesta světla k temnotě - 1. část

Úvod :  Tento Příběh jsem napsal proto abych nebyl je konzument Hvězdných válek ale i něco vytvořit.  Příběh vypráví o konvertovaní  Velkého Inqisitora na Temnou stranu, a co dělal před jeho smrtí v seriálu Rebels.

 Mladého  Pau ´ana vždy přitahovala Temná strana síly ale protože nechtěl, aby ho vyhodili z řádu nepokoušel se jí naučit ovládat.

Místo : Coruscant, Jedijský chrám

Čas : Několik dní po Velké bitvě o Coruscant

Když jsem se svým přítelem jako každý den držel stráž v chrámu vešli jsme do hangáru.  Uviděli jsme  mistra Kolara, Windu, Fisto a Tiina jak nastupují do transportéru Laat. A z doslechu jsem zjistil že jdou zatknout kancléře Palpatina. Nevěděl jsem proč, ale pomyslel jsem si že se to brzy dozvím, a dále jsem se procházeli po chrámu.

O několik hodin později to už se blížila půlnoc.  jsme za rohem se svým parťák em uslyšely výstřely z blástrů. Otočili jsme se spatřili Skywalkra jak vede 501. Legii, hned potom jsme oba zaběhli za roh aby nás klony nemohli spatřit.

 ,, Co budeme dělat ? ´´ Řekl Sheev. Schováme se v místnosti kde za sedává rada. ´´ odpověděl jsem.

Trvalo nám to dobrou chvíli než jsme se s Sheevem dostali až na vrchol. Mezitím jsme zabily několik klonů a díky tomu jsme zachránili několika zasvěcencům život. Ale viděli jsme i mnoho mrtvých těl na kterých byly stopy po světelném meči. Dostali jsme je až k výtahu.

Když Sheev odešel s nimi do výtahu zrovna se tu objevili 2 klony a já jsem na Sheeva zakřičel ,, Počkej ! ´´

 Mezitím mě jedna Plazmová rozžhavená střela zasáhla do ramene. Já jsem skučel bolestí, už jsem pomyslel na to nejhorší tu ale Sheev mě přeskočil a mezitím zapnul světelné kopí. Ještě v letu odrazil Modrý Výboj a zabil jednoho troopra. Když dopadl na zem znehybnil pomocí sílý toho druhého a prohodil skrz něj kopí a i ten druhý klon se skácel na zem.

 ,, Pořád se zlepšuješ jsi mnohem lepší šermíř než já.´´řekl jsem  ,,Ale ty jsi mnohem mocnější v síle. ´´ odvětil Sheev  ,,Je ti něco ? ´´´zeptal se mě. ,,Ne, Budu v pohodě. ´´

 odvětil jsem mu na oplátku  A společně se zasvěcenci jsme vyjeli do výtahu.

Když jsme vyjeli nahoru a vešli jsme do zasedací místnosti nikdo tam nebyl. Sheev a já jsme vysvětlili zasvěcencům že za žádnou cenu nikoho nemůžou pustit dovnitř, mi jsme vyšli ven a  já jsem skratoval obvody aby se dveře uzavřeli, a automaticky se neotevírali . Čekali jsme tam několik desítek minut asi tři čtvrtě hodiny. Když tu se objevil ve výtahu Skywalker.

 Zapnul světelný meč a řekl : ,, Co tu děláte ´´  ,, Hlídáme ! ´´ řekli jsme  najednou.  ,, co ? ´´ zeptal se. ,, Zasvěcence ´´ odpověděl jsem       ,,Sheeve manévr leth-path-senth ? ´´  Sheev přikívl.

Oba jsme vyvolali blesky, Anakin je zachytil světelným mečem, a my jsme pomalu snižovali dávky až se proti nám rozeběhl.  My oba  jsme ho dokázali obrovskou silou odhodit zpátky do výtahu. Sheev vyskočil a těsně před Skywalkrovou hrudí jsem ho pomocí síly zastavil.

 ,,Nedělej to.´´  zaječel jsem.´´,, Zaslouží si to.´´ řekl Sheev Jak to výš zeptal jsem se a pustil jsem ho. ,,Protože Kancléř Palpatine je můj otec a si…´´

 V tu chvíli jsem uviděl modrou ale vlastně červenou čepel,  jak projíždí tělem mého přítele a jeho světelné kopí jak padá jakoby celou věčnost na zem.

A vtom momentě jsem slyšel Skywalkrova slova  : ,, Sithský Lord. ´´

Sednul jsem si na zem do tureckého sedu, a před sebe položil mou strážní masku a světelné kopí a jen jsem začal meditovat.

 Čekal jsem jen zvuk světelného meče jak projíždí mím masem, když tu světelný meč zhasl. 

,,Přidej se ke mně nebo zemři.´´ řekl Anakin  Skywalker. ,,Máš v sobě velký potenciál stát se silným uživatelem temné strany síly. ´´ ,,udělám pro vás cokoli můj mistře.´´

 ,,Vem si  1 Aclamátor odleť s ním na Ilum kde najdeš nový Kyber krystal. ´´ ,,Ano, můj mistře.´´ 

Když jsem sjížděl ve výtahu slyšel jsem jen křik malých dětí.

[Povídka] Son of Mandalore (3.část)

Ve starém, jednopokojovém a ošuntělém bytě bylo šero.  Jediným oknem které bylo zataženo potrhanými žaluziemi do pokoje dopadaly paprsky vycházejícího slunce. Díky tomu bylo vidět že u okna stojí stůl na kterém leží dataped a sklenice koreliánské whisky. Vedle stolu bylo křeslo potažené potrhanou kůží na kterém seděl Votar. Nespal a ani se nezajímal když mu světlo dopadalo na zjizvenou tvář. Když se vrátil z paláce Sundari asi hodinu brouzdal po holonetu. Teď už však bylo ráno a on se připravoval na návrat do paláce. Vstal kopl do sebe zbytek whisky, potom si vzal svou odstřelovací pušku která byla pověšná na stěně a nasadil si helmu.
Vyšel z motelu a nastartoval vznášedlo které si minulého dne vypůjčil. Přemýslel o událostech minulé noci, díky tomu mu cesta uběhla rychle a za chvílí se před ním už tyčil palác.
U vchodu stál jeden voják. Votar se ušklíbl a vytáhl nůž.  Rozhlédl se a znepokojilo jej že u paláce nikdo kromě jeho a vojáka není po událostech minule noci čekal že tu bude celá Maulova armáda a možná ještě něco jiného. Zamračil se ale jinak se o to už nezajímal. Chytil nůž zezadu čepele a zamířil na vojáka stojícího u brány do paláce. Jedním, rychlým pohybem vrhl nůž čímž přirazil vojákovu hlavu ke zdi. Vylezl z úkrytu a přikrčil k mrtvému tělu. Vytáhl nůž, otřel krev z čepele a vkročil do paláce.
Když prošel trůním sálem a došel na terasu okamžitě si lehl. Spatřil dole dalšího mandalorianského vojáka s rudošedým brnění typickým pro Maulovi vojáky. Votar si ze zad stáhl odstřelovačku a zamířil na vojáka. Zadržel dech a zmáčknul spušť. Postava dopadla na zem a Votar pomocí jetpacku zeskočil z terasy. Dole došel k mrtvým tělům a podíval se na muže kterého před chvílí sejmul. Odkopl mu helmu a zamračil se.  Znal ho byl to jeden ze starých Death Watch. Proklel jeho a jeho dům za zradu a odplivl si. Potom se skrčil k mrtvému tělu Savage. Skoro ho nepoznával. Savage byl asi o hlavu menší a postavou připomínal spíše Maula.  Zakroutil hlavou a vstal. Teprve teď mu došlo že tu není Maulovo tělo. Což znamenalo že stále žije nebo aspoň nezemřel minulé noci.  Toto zjištění Votarovi rozproudilo krev v žilách a dodalo mu to odhodlání najít Maula a zabít jej pokud se již tak nestalo. Otočil se a vyšel z paláce.
Když byl zase venku na čerstvém vzduchu přemýšlel čím začít. Věděl že Mandalore už od Shadow Collectivu nezachrání ale věděl že až přijde Republika nebude to pro něj lepší.  Proto měl v plánu kontaktovat původní Death Watch v čele s Bo Katan aby se k nim připojil a naplánoval další kroky k přežití.  Tak se i stalo a on byl večer připraven opustit planetu. Se svými druhy se měl setkat v opuštěném skladě pár minut po půlnoci. Když v noci procházel ulicemi prohlížel si občanskou válkou spustošené město. Když dorazil do daného přístavu již tam na něj čekal mandalorianský letoun a menší oddíl vojáků.
,, Su cuy'gar ner gai cuyir Votar. Par ijaat Manda'yaim. "
Řekl a vstoupil dovnitř.
Vojáci jej následovali, usadil se a kývl na pilota. Loď se vznesla, vyletěla z atmosféry a vstoupila do hyperprostoru.

,, Ni Kellir ve'ganir gar bal
Ni Kelir kyr'amur gar. "

         Konec kapitoly Son of Mandalore.
         Pokračování bude ale pod jiným
         názvem :)

Star Wars The last Empire (7. část)

Od chvíle kdy mě tam zavřeli jsem se nikam za dobu 2 týdnů nikam nedostal. A však moje trénování v síle nadále pokračovalo. Tentokrát to však to bylo jiné. Darth Sidius nebyl zas tak mocný jak jsem čekal. Jeho pokusy o převážení temné strany nad tou světlou byly..... řekněme k smíchu. Často jsem se bavil tím že jsem si pomocí síly představoval jak asi učily Sidiuse. "Musíš hezky pohnout ručkou o 50 stupňů a ne víc jinak se naštvu." I na samotném Sidiusovi bylo znát že ho to štve. Vždy když šel kolem mě tak jsem mu do hlavy vštípil tuhle myšlenku a jak nám ten pán zrychlil krok. Moje situace však byla špatná. Nebyla příležitost k útěku a nikdo z venčí mi pomoct nemohl.

(ochrana)

Pane!Potřebujeme posily!(ozvalo se z mé helmy která mělo až moc hlasitou vysílačku)Ale jak je máme sakra zavolat když nám vyřadili komunikaci víc jak na 100 kilometrů!!!!Sakra!(ozval se rebel vedle mě) Vojáku řekněte ostatním aby se stáhli!Ano pane!(řekl poručík)Když tak poručíku (vytáhnutí granátu z kapsy)Pane?(ozve se z vysílačky)Ano ?Máme zavolat posily? Ale nemáme sakra to spojení!
No třicet kilometrů od planety je flotila spojenec!Cože !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Ano pane!Tak je zavolej!!! Ano pane!(volání posil)Výborně vojáku !Jsme tu (řekl neznámý hlas z vysílačky) Nepřátelé ztratili skoro všechny lodě už byli jenom dva křižníky třídy Victory a jeden zdemolovaný Imperiál Pane měli bychom je zajmout(děláte si ze mě srandu face)Musíme je zničit!Ano pane!(Bitva probíhala dál ale velitelé si nevěděli rady kvůli ještě většímu rušení) Je tam někdo lidi? Je tam někdo?Hej?!?Pane spojení nefunguje ani s pozemními jednotkami na jiných stanovištích!Hmmmmmm zkuste sestřelit tem victory! proč pane? Spadne na Imperiál což nám zaručí přesilu ve všem a v tom případě i vítěztví! Ano pane!Victory padal přímo na Imperiál což bylo výhodné!2 Victory se snažil dostat do hyperprostoru a dokonce se mu to podařilo ale lodě ihned začali nakládat naše vojáky ihned jsme byli v hyperprostoru zajímalo by mě jaký měli výraz když tam přiletěli naši nepřátelé!





KONEC :)

[Povídka] Star Wars Na dvě strany: Díl 1: „Toto je teprve začátek“

  Probudil jsem se na ubikaci, byly to dvě místnosti: hlavní místnost a koupelna. Měl jsem tam postel, psací stůl, botník a skříni, ve které mám civilní oblečení a stormtrooperskou zbroj a v ní speciální místo pro blaster E-11. To je vše, s tím se musí voják naučit žít, tak nás to učili na akademii.

  „Jsem stormtrooper číslo CQB-23437, civilním jménem Jason Money, seržant imperiálního sboru na Correlii.“

  Na Correli má Impérium nový speciální satelit, který je klíčový pro imperiální rozvědku. Jak? To nevím, „Ale to nepotřebujeme vědět, císař ví, že je to potřeba a to stačí.“

  Po snídani jsem šel na pokoj, ale ejhle. Řekli jméno mojí jednotky s příkazem jít hlídkovat k satelitu. Promnul jsem si oči, kořen nosu, vzdechl a šel na pokoj se převléct.  Pak nám dali nástup a šli jsme, 

přidělili nám dvě AT-DP, která byla u satelitu. Vždycky, když procházíme ulicemi lidé se nás bojí, nechápu proč? Vždyť jsme vojáci Impéria, jsme tu od toho, abychom je chránili. Když jsme dorazili, rozdělil jsem naši jednotku na dvě poloviny po třech vojácích, na jednu polovinu přiléhalo jedno AT-DP.

[Povídka] Bounty Hunters from the underworld #2 Obeta a Pochibnosti

„Odíďte!“ zakričal veliteľ a začal strieľať po droidoch. „Povedal som odíďte“! zakričal ešte raz a teraz s nahnevaným výrazom  „Nie, nemôžeme vás tu nechať, veliteľ !“ zakričal som a začal som strieľať po drojdoch. „Senátor je dôležitejší než ja, dostaňte ho do nory a predvolajte ho výsluch,“ zakričal a vzápätí na drojdov hodil termálny detonátor a stratil sa v dyme výbuchu. „Bežte !“ zakričal som na skupinu a  Xero  vzal senátora na plecia. Začali sme bežať po preplnenej uličke zábavnej štvrte. Okolo mňa preletela salva elektrických výbojov z blastrovej pištole SS-410. Tu zabočte !“ skríkol som, keď som pred nami uvidel policajných drojdov, ktorý bezcitne na stranu odstrkávali nevinných ľudí. „Nestrieľajte!“ upozornil som skupinu, keď som videl, že sa začali pripravovať na opetovnú paľbu. „Ako to, že nás zase našli ?“ opýtal som sa so zmeteným výrazom Xera. Xero sa zamračil a očami si prezrel senátorové bezvládne telo potom strčil ruku do vrecka na jeho koženom luxusnom rúchu, a vytiahol malý príručný dataped ktorý vykazoval známky funkčnosti. „Ako sme mohli urobiť takúto chybu?“  okríkol som tým a odhodil som dataped na zem. Pre istotu som po ňom ešte dva krát strelil mojou modifikovanou DLT-19. „Už len cvíľka do industriálnej štvrte, “ oznámil skupinový navigátor a vzdychol si. „Tak bežte !“ zakričal Xero a zastonal pod váhou senátora. „Nepotrebuješ pomoc ?“ spýtal som sa ho. „Nie, netreba.“ Xero vypadal naozaj unavený a vyčerpaný, ale bežal, ako keby za nim bežali dvaja  rozzúrený rankori. „Prešli sme hranicou industriálnej časti ,“ zakričal znova navigátor. Pred nami sa objavil najmenej tucet policajných drojdov . „Páľte, musíme obraňovať Xera.“  Videl som, ako Xera moja reč potešila. „Necítim si nohy,“ povedal Xero. „Daj mi ho !“ povedal som Xerovi a on mi položil senátora na plecia. Kým sme si z Xerom vymenili úlohy drojdi už nefunkčne ležali na zemi, rozbehli sme sa dopredu. „20metrov,“ povedal navigátor a ja som si vydýchol. . „Je čas dať rozkaz na otvorenie brány !“ „Áno, pane,“ s úctou odpovedal navigátor. Prešli sme bránou.   Zhodil som senátora na zem a zvalil som sa vedľa neho. Vedľa mňa sa zvalil Xero  a ostatok zo týmu. Po chvíli ku mne podišiel červený, T-21 ozbrojený  protokolárny  droid, ktorého nikto nevolal inak ako  DETH-2.0. „Pane, máte sa okamžite dostaviť do hlavnej haly.“  Vstal som oprášil som sa od prachu zo zeme a nasledoval som protokolárneho droida. “Kto ťa za mnou poslal ?“ nedôverčivo som sa pozrel na drojda. „Nemám oprávnenie vám na túto otázky odpovedať, proste ma následujte, do hlavnej haly !„V nej zasadali  predstavitelia, Crue of Deth. Tam vás predvolali len v prípade veľkého porušenia pravidiel alebo morálky. Nechápajúc som následoval drojda. Vstúpil som do dlhej chodby, kde bolo mierne strašidelné šero. Droid zastal. „Nemám povolenie vás sprevádzať ďalej pane, musíte ísť rovno po tejto chodbe  k veľkých obrneným  dverám. Nebol som si istý, či mám vstúpiť do tých dverí. Mal som pochybnosti nikdy sa mi na misii nestalo nič podobného, strata veliteľa bol dosť závažný problém a niekto za to musel niesť následky..

[Povídka] Bounty Hunters from the underworld #1 Rozhodnutie

 Coruscant, planéta zastavaná mrakodrapmi a luxusnými kantínami. Takto poznali Coruscant všetci z vyšších vrstiev. Ale málokto poznal  nižšie poschodia. A tu sa zrodili tí najlepší lovci hláv a zlodeji, akí kedy po spodných vrstvách Coruscantu chodili . Bolo ich nespočetne veľa, no len tí najlepší sa dostali do zločineckého zboru Crew of Deth . A ja som mal toto šťastie tiež.

„Prestaňte !“ zakričal náš veliteľ, ktorý  bol jedným z predstaviteľov Crew of Deth a taktiež bol  zodpovedný za misiu. „Nekázal som vám ho zabiť, iba mu pohroziť, aby odišiel zo senátu a nestaral sa do vecí do ktorých  je mu nič“. Na zemi ležal senátor z planéty Utapau, ešte dýchal, ale nejavil žiadne iné známky života. „Vezmite ho do nory! “ veliteľov  škodoradostný úsmev v sekunde vymenila ustarostená grimasa . Videl som v jeho očiach zlomyseľnosť ale aj strach z neúspechu. Naša nora bola odtiaľto asi  na 2míle.  Popri tom zhone som si nevšimol, že naša skupina už dávno vyrazila . Boli asi 2metre odo mňa, ale nechápal som, prečo nejdú k nore, ale zabáčajú do temnej uličky. „Načo sem ideme ?“ netrpezlivo som sa spýtal môjho najlepšieho priateľa Xera. „Zdá sa, že senátor má na sebe sledovacie zariadenie“. odvrkol. „Vedeli, že po ňom ideme ?“ spýtal som sa a neveriacky som pozeral na to sledovacie zariadenie. Veliťel roztrhol senátorovú košelu a hodil ju za seba.  „Vzdajte sa !“ za mnou sa rozoznel chrapľavý hlas policajného droida . „ Dajte nám senátora a mo... možno zostanete nažive.“ „Takúto ponuku neberiem !“ zakričal veliteľ a siahol po svojom blastrery . Okolo mňa prefrčal energetický lúč z blastrovej pištole SS-410, ktorá  bola typickým znakom policajného droida. Začal som páliť zo svojej DLT-19 a dúfal som, že trafím aspoň jedného. Paľba ustála, ale vedeli sme. že to nebol koniec. Policajní drojdi tu budú čo nevidieť. Máme na výber, nechať senátora tu a rýchlo odtiaľto všetci odídeme, alebo niekoho z nás obetujeme a splníme misiu. Až po chvíli veliteľ rozhodol.       

[Povídka] V mrazivé pasti 1.část

Bylo hlášeno volání o pomoc z vnějšího okraje.Základna Kanutoma vyslala jednoho z klonů na průzkum oblasti.V této oblasti se vyskytuje jedna planeta,jedno slunce a 3 měsíce.

                                                              SOUSTAVA HOTH

"CZ-7567 se hlásí základně." "Našel jste známky života vojáku." "Žádné volání o pomoc nebylo zachyceno a známky života tu nejsou." "Vojáku vraťte se na základnu!" "Pane stalo se něco?" "Ne nic jenom se rychle vraťte!" "Rozkaz pane."

Star Wars: Cesta na vrchol část 1.

Poslední chvíle bitvy o Endor 
Kapitáne štíty na pravoboku jsou na 25% a už moc dlouho nevydrží." Křikl na mě poručík od jedné z konzolí a po jeho obličeji tekl proud potu. "Další nepřátelské bombardéry nalítají z levoboku co máme dělat!" "Zbývá nám už jenom jedna turbo-laserová věž schopná boje jinak jsou všechny těžce poškozené!" Křičeli všichni jeden přes druhého až nešlo slyšet vlastního slova. "Ticho!" Křikl jsem a na můstku již bylo takové ticho že by jste uslyšeli i nádech. S vyschlými ústy jsem se podíval na důstojníka od komunikační a řekl: "Máte hlášení o posilách?" "Ne pane." "A co hlášení ostatních lodí?" "Ruší nás pane, jediné signály jsou od našich stíhaček a výzva k tomu abychom se vzdali." "Spojte mě s velitelem Rebelské flotily." "Pane?" Zeptal se důstojník nejistě. "Ale tímhle zrádíme Impérium, pane to nesmíte!" Okřikl mě můj pobočník. "Není tu žádná možnost vyhrát. Naše stíhačky jsou ničeny jedna po druhé a naše baterie jsou skoro fuč. A vrazit do nepřátelské lodi a tím ukončit jejich a náš život by bylo zbytečné." "Velitel Rebelsé flotily přijímá náš signál přijímá." Vytrhl mě z mého uvažování hlas z komunikačního. "Pane?." Řekl můj pobočník a byl celý nervní z toho co se stane. "Pošlete správu o tom že se vzdáváme a osud naší lodi vkládám do rukou velitele Rebelské flotily. A však s podmínkou že dostaneme neozbrojenou loď pro přesun na Imperiální základnu. Pokud však odmítne tak narazím s celou lodí do té jeho." Nastalo půl minutové ticho které přerušil a vysílač.

[Povídka] Son of Mandalore (2.část)

Rudé čepele, to jediné co Votar v tu chvíli viděl. Jakož to třicetiletý voják Votar dobře věděl že proti tolika rudým čepelím nemá šanci, proto se okamžitě schoval za nejbližší sloup. Ten byl zdoben starověkými mandalorianskými ruinami.
Poté co se mu zase uklidnilo vědomí začal rychle přemýšlet o tom co právě viděl. Dvě postavy jeden s dvěma světelnými meči rudým a černým a další s rudou světelnou tyčí. V těch poznal dva zabracké bratry Maula a tu zrůdu Savege.