[Povídka] Star Wars Na dvě strany: Díl 3: Mise začíná!

  Probudil jsem se v nějaké místnosti, vypadalo to tam jako ve výslechové místnosti, ale ne úplně. Pořád jsem měl na sobě civilní oblečení jako od chvíle, kdy mě Fry omráčil.

   „Ten zmetek! Špión jeden špionská,“ zaklel jsem si pro sebe. Pak se otevřeli dveře a dovnitř vešel muž vypadající jako zkušený partyzánský válečník, asi to byl velitel té povstalecké sebranky a za ním Fry!

   Chtěl jsem vstát a pořádnou mu ji ubalit, ale pak jsem si uvědomil, že jsem připoutaný. Poctil jsem ho aspoň rozzuřeným výrazem a otázkami: „Jak jsi to mohl udělat!? Jak dlouho už sloužíš té špíně!?!?“ Sklopil zrak, aby se na mě nemusel dívat a řekl (avšak v hlase nezněla žádná provinilost). „Půl roku.“

   To mě úplně rozhodilo, ale ten (asi) velitel řekl: „Nech toho Jasone, nemá to smysl, brzy Fryovi porozumíš.“ Než jsem mu stihnul jeho uklidňující výrok omlátit o hlavu vstoupil další povstalec, asi nějaký dozorce a řekl: „Pane vždyť to nemá smysl, slyšíte ho? Vždyť je to úpný fanatik, přesvědčený Imperiál.“

„To byl Fry taky a přesto prozřel, na Jasona to bude platit taky.“ Vtom Fry prudce škubnul hlavou směrem k tomu veliteli a řekl: „Snad mu nechcete dát léčbu šokem,“ řekl až skoro vyděšeně. „Je to jediný způsob Fryi,“ řekl trochu zachmuřeně. „Nevíte jak to na něj bude působit! Já to zvládl jen tak tak! Co, když to Jason nezvládne!?“

   Fryův zájem o mě, mě velmi překvapil, ale pořád jsem mu nemohl odpustit. „Musíme to risknout,“ řekl velitel. „Slíbil jste, že léčbu šokem mu nedáte!“ Fry byl rozzuřený jako matka snažící se za každou cenu zajistit bezpečí svému dítěti. „Viděl jsi jak reagoval sotva tě uviděl. Jinak to nejde.“ „Takhle by reagoval každý Imperiál,“ vyštěkl Fry. „Končím tuto diskuzi!“ Řekl rezolutně povstalecký velitel.

   „Slibte mi prosím, že jakmile se objeví jakákoliv známka paniky tak to vypnete,“ řekl prosebně Fry. „Dobře,“ odpvěděl mu velitel a odešel z místnosti spolu s dozorcem co vše sledoval. Na chvíli se mě zmocnila panika. „Fryi co chcete udělat!?“

   Otočil se a řekl ztrápeně: „Uvidíš.“ Zavřel dveře, v místnosti se zhasla světla a promítly se na tabuli přede mnou moje záznamy z akademie, pak další záznam dialogu učitelů.

   „Jason a Fry budou dobrými a loajalními vojáky, ale ten ustrašený Hanck je pořád brzdí ve vývoji k tomu bodu absolutní víry v císaře.“

   „Tak se Hancka zbavíme a Jasonovi, Fryovi a rodině řekneme, že utekl.

   „To snad ne,“ řekl jsem si. „To ne“. A pak to přišlo, nalákali mého přítele před popravčí četu, pak se tam pustili další záznamy s ještě většími zrůdnostmi. Všechny se týkali imperiálních kadetů, pak další zrůdnosti páchané i na občanech a další věci.

   Už jsem to nevydržel. „Nééé!!! Vypněte to prosím!! Vypněte!!!“ Projekce skončila, světla se rozsvítila a do místnosti vpadl Fry a běžel hned ke mně. „Jsi v pořádku?“ Řekl to s tak čistým zájmem, ale já byl úplně v transu, pořád jsem viděl ty nelidské věci a další... Fry mě objal a řekl starostlivě: „Snad už chápeš.“

   Pak jsem se rozplakal a hlasem plným zoufalosti řekl: „Oni nám lhali Fryi.“ Fry řekl se vzlykem: „Já vím.“ Pak nás odvedli na pokoj v jejich základně a tam jsem se dal dohromady.

   Pak nás odvedli do (asi) zasedací síně. Byl jsem tam však jen já, Fry a ten velitel. Vstal a hlasem v němž šla slyšet empatie řekl: „Odpusť mi prosím, že jsem tě donutil si tím projít, ale byla to jediná možnost. Mé jméno je Horst Fum a jsem velitel correliánských povstalců.“

   „Můžu se vás na něco zeptat?“ Velitel Fum vypadal velmi mile a řekl: „Jistě.“ „Pobočník Brix byl také špión?“

   „Ano.“

   „Jak se k tomu dostal a jak jste se dostali ke všem těm nahrávkám a...“

   „Dovol, abych ti to vše povyprávěl.“

   „Brix byl velmi ambiciózní kadet, proto se vyšplhal velmi vysoko na pobočníka velícího důstojníka, ale byl velmi vnímavý a brzy začal chápat co je Impérium zač. Avšak se svým vysokým postavením byl pochopitelně trochu zasvěcován i do smyslu a účelu satelitu zde na Correlii.“

   Napjatě jsem poslouchal a Fry mě po očku ještě trochu starostlivě sledoval. „Brzy poté jsme přepadli jednu z imperiálních hlídek, ale naše lidi zajali. Avšak při našem opětovném útoku na kasárny, kde byli drženi Brix jim nenápadně pomohl na svobodu.“

   Na chvíli jsem jej přerušil: „Ano. Na ten útok si pamatuji, byla to moje první velká bitva co jsem zažil.“ Velitel Fum na mě kývl a pokračoval: „Pochopitelně mi nahlásili jak se dostali pryč a během volna po službě jsme si Brixe našli.“ „Dohodli jsme se s ním, že nám bude donášet informace.“

   To co mi teď řekl mě úplně odrovnalo a mnohé mi to vysvětlilo. „Řekl nám, že vše okolo satelitu nese název „Projekt SRK 23“ tento satelit každou zprávu vyslanou příslušníkem Impéria z jakéhokoliv koutu galaxie, tak ji zašifruje tak dokonale, že kód neprolomí v podstatě nic. Dále satelit disponuje i programem, jenž dokáže zamaskovat každý signál, tak že ho nic nezachytí a už vůbec nebude rušit. Podle correliánského prototypu se mají postavit další po galaxii. Protože když šifrovací signál vyslaný odtud zašifruje zprávu z Vnějšího okraje není šifra tak kvalitní, jako kdyby se to samé odehrálo někde poblíž. Proto chceme programy získat a satelit zničit.“

   „Společně s Brixem jsme plánovali útok a Brix měl navíc i vliv na velícího důstojníka, takže mohl i k centrálnímu počítači. Avšak neměl prostředky na to, aby nám programy mohl přeposlat, mohl nám je jen zkopírovat, ale kopie nejsou tak kvalitní. Avšak kopie Krycího programu nám dovolovala se Fryem spojit i v případě, že byl v kasárnách. Avšak mohl nám poslat tvé, Fryovi záznamy a další věci co nám pomohli Frye a tebe přesvědčit o špatnosti Impéria.“ Podle tvých a Fryových záznamů jsme se rozhodli z něj a nyní i z tebe udělat naše špióny.“

   Fry se konečně ozval: „Brix si mě zavolal kvůli kontrole zbraně a v kanceláři mě omráčil a odnesl sem.“ Zasmál jsem se tomu: „To tě dobře nachytal.“

   Velitel Horst Fum se s námi také zasmál a pokračoval: „V den útoku, kdy jsme odlákali tvou hlídku Jasone, neboj se dávali jsme pozor, abychom nezasáhli tebe nebo Frye, jsem se zachoval zbrkle. Chtěl jsem k satelitu co nejdříve dostat, ale Brix mě varoval, já na to bouhžel nedbal,“ dodal zachmuřeně.

   „Brix musel vyslat vojáky proti nám, aby se neprozradil a pořád vypadal jako přesvědčený Imperiál. S tím, že zavinil smrt několika našich vojáků nemohl dál žít. Aby nám však věci nezkomplikoval, napsal doporučení, abyste hlídkovali u satelitu a mohli se k němu dostat. Poslední co víme je, že sem sám císař vyslal nového důstojníka, zkušeného od flotily.“

   „Tak myslím, že to je vše.“ Konečně jsem tomu rozuměl, ale bylo tu ještě několik otázek. „Ale ten kdo nás odlákal byl velitel Volm, ten nám přikázal jít do Staré čtvrti.“ Velitel Fum se usmál a řekl: „To byl jen nasimulovaný hlas.“

   Pak mi to docvkaklo! Proto byl hlas tak divně trhavý. „Co bude dál?“ Velitel řekl: „Budete hlídkovat u satelitu a tím si získáte důvěru Death trooperů a pak se snad dostanete k centrálnímu počítači, získáte programy, plány satelitu a osvobodíte zajatce.“

   „Death troopeři?“ Fry mi vysvětlil, že jsou to ti černí vojáci, jsou to ti nejelitnější vojáci v Impériu.

Další den

   Velící důstojník Correliánského imperiálního sboru jménem Volm v klidu pracoval ve své pracovně, když vtom se to stalo. Do jeho místnosti vstoupili dva Death troopeři a za nimi ten nový důstojník. Ale on to není člověk!

   Měl bílou uniformu, incignie velkoadmirála a tvarem těla vypadal jako člověk, ale tím podobnost končí. Měl černo-modré vlasy, modrou kůži a rudé oči! O takovém druhu v životě neslyšel.

   Cizinec se představil: „Dobrý den plukovníku Volme, jsem velkoadmirál Thrawn. Jak určitě víte, byl jsem vyslán císařem kvůli vážnému ohrožení Projektu SRK 23.“

   Volm stále nevycházel z úžasu, ale Thrawn klidně pokračoval: „Císař mi však udělil speciální rozkaz číslo 75. Jedná se o okamžitou popravu imperiálního důstojníka za slabost nebo neschopnost. Ve vašem případě jde o objí, když jste se nechával ovlivňovat špiónem. „Co si to dovolujete vy podřadná zrůdo co jsi hraje na důstojníka!?“

Thrawn nastražuje past

     Thrawn klidně pokývl na dva vojáky a řekl: „Je váš pánové.“ Oba Death troopeři oběhli stůl, každý z jedné strany, Volm hned uchopil svůj blaster, ale Death trooper co k němu přiběhl zprava mu ho vyrazil z ruky a ten zleva ho přimáčkl ke zdi a pěstí praštil do břicha.

   Volm se zhroutil na čtyři a spadla mu čepice, Death trooper napravo vytáhl blasterovou pistoli a střelil ho do zad jako na zabíjačce. Po prvním výstřelu padl k zemi, voják ho pro jistotu střelil ještě jednou. Thrawn přikázal odnést tělo, sedl si na místo Volma a řekl si pro sebe:

  „Brixovo doporučení odkrylo další postup rebelů.“ Zapnul si holoprojektor a prohlížel si areál satelitu.

Pokračování příště...