Probudil jsem se v nějaké místnosti, vypadalo to
tam jako ve výslechové místnosti, ale ne úplně. Pořád jsem měl
na sobě civilní oblečení jako od chvíle, kdy mě Fry omráčil.
„Ten zmetek! Špión jeden špionská,“ zaklel
jsem si pro sebe. Pak se otevřeli dveře a dovnitř vešel muž
vypadající jako zkušený partyzánský válečník, asi to byl
velitel té povstalecké sebranky a za ním Fry!
Chtěl jsem vstát a pořádnou mu ji ubalit, ale pak
jsem si uvědomil, že jsem připoutaný. Poctil jsem ho aspoň
rozzuřeným výrazem a otázkami: „Jak jsi to mohl udělat!? Jak
dlouho už sloužíš té špíně!?!?“ Sklopil zrak, aby se na mě
nemusel dívat a řekl (avšak v hlase nezněla žádná
provinilost). „Půl roku.“
To mě úplně rozhodilo, ale ten (asi) velitel řekl:
„Nech toho Jasone, nemá to smysl, brzy Fryovi porozumíš.“ Než
jsem mu stihnul jeho uklidňující výrok omlátit o hlavu vstoupil
další povstalec, asi nějaký dozorce a řekl: „Pane vždyť to
nemá smysl, slyšíte ho? Vždyť je to úpný fanatik, přesvědčený
Imperiál.“
„To byl Fry taky a přesto prozřel, na Jasona to
bude platit taky.“ Vtom Fry prudce škubnul hlavou směrem k tomu
veliteli a řekl: „Snad mu nechcete dát léčbu šokem,“ řekl
až skoro vyděšeně. „Je to jediný způsob Fryi,“ řekl trochu
zachmuřeně. „Nevíte jak to na něj bude působit! Já to zvládl
jen tak tak! Co, když to Jason nezvládne!?“
Fryův zájem o mě, mě velmi překvapil, ale pořád
jsem mu nemohl odpustit. „Musíme to risknout,“ řekl velitel.
„Slíbil jste, že léčbu šokem mu nedáte!“ Fry byl rozzuřený
jako matka snažící se za každou cenu zajistit bezpečí svému
dítěti. „Viděl jsi jak reagoval sotva tě uviděl. Jinak to
nejde.“ „Takhle by reagoval každý Imperiál,“ vyštěkl Fry.
„Končím tuto diskuzi!“ Řekl rezolutně povstalecký velitel.
„Slibte mi prosím, že jakmile se objeví jakákoliv
známka paniky tak to vypnete,“ řekl prosebně Fry. „Dobře,“
odpvěděl mu velitel a odešel z místnosti spolu s dozorcem co vše
sledoval. Na chvíli se mě zmocnila panika. „Fryi co chcete
udělat!?“
Otočil se a řekl ztrápeně: „Uvidíš.“ Zavřel
dveře, v místnosti se zhasla světla a promítly se na tabuli přede
mnou moje záznamy z akademie, pak další záznam dialogu učitelů.
„Jason a Fry budou dobrými a loajalními vojáky,
ale ten ustrašený Hanck je pořád brzdí ve vývoji k tomu bodu
absolutní víry v císaře.“
„Tak se Hancka zbavíme a Jasonovi, Fryovi a rodině
řekneme, že utekl.
„To snad ne,“ řekl jsem si. „To ne“. A pak to
přišlo, nalákali mého přítele před popravčí četu, pak se
tam pustili další záznamy s ještě většími zrůdnostmi.
Všechny se týkali imperiálních kadetů, pak další zrůdnosti
páchané i na občanech a další věci.
Už jsem to nevydržel. „Nééé!!! Vypněte to
prosím!! Vypněte!!!“ Projekce skončila, světla se rozsvítila a
do místnosti vpadl Fry a běžel hned ke mně. „Jsi v pořádku?“
Řekl to s tak čistým zájmem, ale já byl úplně v transu, pořád
jsem viděl ty nelidské věci a další... Fry mě objal a řekl
starostlivě: „Snad už chápeš.“
Pak jsem se rozplakal a hlasem plným zoufalosti řekl:
„Oni nám lhali Fryi.“ Fry řekl se vzlykem: „Já vím.“ Pak
nás odvedli na pokoj v jejich základně a tam jsem se dal
dohromady.
Pak nás odvedli do (asi) zasedací síně. Byl jsem
tam však jen já, Fry a ten velitel. Vstal a hlasem v němž šla
slyšet empatie řekl: „Odpusť mi prosím, že jsem tě donutil si
tím projít, ale byla to jediná možnost. Mé jméno je Horst Fum a
jsem velitel correliánských povstalců.“
„Můžu se vás na něco zeptat?“ Velitel Fum
vypadal velmi mile a řekl: „Jistě.“ „Pobočník Brix byl také
špión?“
„Ano.“
„Jak se k tomu dostal a jak jste se dostali ke všem
těm nahrávkám a...“
„Dovol, abych ti to vše povyprávěl.“
„Brix byl velmi ambiciózní kadet, proto se
vyšplhal velmi vysoko na pobočníka velícího důstojníka, ale
byl velmi vnímavý a brzy začal chápat co je Impérium zač. Avšak
se svým vysokým postavením byl pochopitelně trochu zasvěcován i
do smyslu a účelu satelitu zde na Correlii.“
Napjatě jsem poslouchal a Fry mě po očku ještě
trochu starostlivě sledoval. „Brzy poté jsme přepadli jednu z
imperiálních hlídek, ale naše lidi zajali. Avšak při našem
opětovném útoku na kasárny, kde byli drženi Brix jim nenápadně
pomohl na svobodu.“
Na chvíli jsem jej přerušil: „Ano. Na ten útok
si pamatuji, byla to moje první velká bitva co jsem zažil.“
Velitel Fum na mě kývl a pokračoval: „Pochopitelně mi nahlásili
jak se dostali pryč a během volna po službě jsme si Brixe našli.“
„Dohodli jsme se s ním, že nám bude donášet informace.“
To co mi teď řekl mě úplně odrovnalo a mnohé mi
to vysvětlilo. „Řekl nám, že vše okolo satelitu nese název „Projekt SRK 23“ tento satelit každou zprávu
vyslanou příslušníkem Impéria z jakéhokoliv koutu galaxie, tak
ji zašifruje tak dokonale, že kód neprolomí v podstatě nic. Dále
satelit disponuje i programem, jenž dokáže zamaskovat každý
signál, tak že ho nic nezachytí a už vůbec nebude rušit. Podle
correliánského prototypu se mají postavit další po galaxii.
Protože když šifrovací signál vyslaný odtud zašifruje zprávu
z Vnějšího okraje není šifra tak kvalitní, jako kdyby se to
samé odehrálo někde poblíž. Proto chceme programy získat a
satelit zničit.“
„Společně s Brixem jsme plánovali útok a Brix
měl navíc i vliv na velícího důstojníka, takže mohl i k
centrálnímu počítači. Avšak neměl prostředky na to, aby nám
programy mohl přeposlat, mohl nám je jen zkopírovat, ale kopie
nejsou tak kvalitní. Avšak kopie Krycího programu nám dovolovala se Fryem spojit i v případě, že byl v kasárnách. Avšak mohl nám poslat tvé, Fryovi záznamy a
další věci co nám pomohli Frye a tebe přesvědčit o špatnosti
Impéria.“ Podle tvých a Fryových záznamů jsme se rozhodli z
něj a nyní i z tebe udělat naše špióny.“
Fry se konečně ozval: „Brix si mě zavolal kvůli
kontrole zbraně a v kanceláři mě omráčil a odnesl sem.“
Zasmál jsem se tomu: „To tě dobře nachytal.“
Velitel Horst Fum se s námi také zasmál a
pokračoval: „V den útoku, kdy jsme odlákali tvou hlídku Jasone,
neboj se dávali jsme pozor, abychom nezasáhli tebe nebo Frye, jsem
se zachoval zbrkle. Chtěl jsem k satelitu co nejdříve dostat, ale
Brix mě varoval, já na to bouhžel nedbal,“ dodal zachmuřeně.
„Brix musel vyslat vojáky proti nám, aby se
neprozradil a pořád vypadal jako přesvědčený Imperiál. S tím,
že zavinil smrt několika našich vojáků nemohl dál žít. Aby
nám však věci nezkomplikoval, napsal doporučení, abyste
hlídkovali u satelitu a mohli se k němu dostat. Poslední co víme
je, že sem sám císař vyslal nového důstojníka, zkušeného od
flotily.“
„Tak myslím, že to je vše.“ Konečně jsem tomu rozuměl, ale bylo tu ještě několik otázek. „Ale ten kdo
nás odlákal byl velitel Volm, ten nám přikázal jít do Staré
čtvrti.“ Velitel Fum se usmál a řekl: „To byl jen nasimulovaný
hlas.“
Pak mi to docvkaklo! Proto byl hlas tak divně trhavý.
„Co bude dál?“ Velitel řekl: „Budete hlídkovat u satelitu a
tím si získáte důvěru Death trooperů a pak se snad dostanete k
centrálnímu počítači, získáte programy, plány satelitu a osvobodíte zajatce.“
„Death troopeři?“ Fry mi vysvětlil, že jsou to
ti černí vojáci, jsou to ti nejelitnější vojáci v Impériu.
Další den
Velící důstojník Correliánského imperiálního
sboru jménem Volm v klidu pracoval ve své pracovně, když vtom se
to stalo. Do jeho místnosti vstoupili dva Death troopeři a za nimi
ten nový důstojník. Ale on to není člověk!
Měl bílou uniformu, incignie velkoadmirála a tvarem
těla vypadal jako člověk, ale tím podobnost končí. Měl
černo-modré vlasy, modrou kůži a rudé oči! O takovém druhu v
životě neslyšel.
Cizinec se představil: „Dobrý den plukovníku
Volme, jsem velkoadmirál Thrawn. Jak určitě víte, byl jsem vyslán
císařem kvůli vážnému ohrožení Projektu SRK 23.“
Volm stále nevycházel z úžasu, ale Thrawn klidně
pokračoval: „Císař mi však udělil speciální rozkaz číslo
75. Jedná se o okamžitou popravu imperiálního důstojníka za
slabost nebo neschopnost. Ve vašem případě jde o objí, když
jste se nechával ovlivňovat špiónem. „Co si to dovolujete vy
podřadná zrůdo co jsi hraje na důstojníka!?“
 |
Thrawn nastražuje past
|
Volm se zhroutil na čtyři a spadla mu čepice, Death
trooper napravo vytáhl blasterovou pistoli a střelil ho do zad jako
na zabíjačce. Po prvním výstřelu padl k zemi, voják ho pro
jistotu střelil ještě jednou. Thrawn přikázal odnést tělo,
sedl si na místo Volma a řekl si pro sebe:
„Brixovo doporučení
odkrylo další postup rebelů.“ Zapnul si holoprojektor a prohlížel si areál
satelitu.
Pokračování příště...
Žádné komentáře:
Okomentovat