Star Wars: Cesta na vrchol část 5.

  Vzbudil jsem se druhý den ráno. Opět přesně na čas. Zvedl jsem se. oblékl uniformu a šel na snídani. V jídelně už byla většina ze studentů. Sedl jsem si i s jídlem na volné místo a začal jsem jíst. Jedl jsem vždy na místě ze kterého jsem mohl pozorovat krásy vesmírných hlubin. A ani tam jsem se nezměnil. Vedle mě sedlo pár chlapců z dalších tříd. ,,Slyšeli jste to taky?",,Jo je údajně ta nejtvrdší a nejlepší ze třídy." Odchytil jsem něco z jejich rozhovoru. ,,.a.a.prý je to dcera admirála." ,,Kecy!"
,,Na fakt! Koukej tamhle jde!" Uslyšel jsem jako poslední a pak rychle odešly.  Já však zůstal stát na místě. Nebylo o to až zas tak kvůli tomu že bych byl tak odvážný jako zvědavost. Seděl jsem tam a v klidu si vychutnával kuřecí řízek s bramborem. Tu ke mě někdo přišel. ,,Uhni tady sedí naše paní!" Spolkl jsem sousto a otočil se. Přede mnou stály tři holky. Ta jedna která na mě mluvila měla černé kudrnaté vlasy, na krátko ostřihané. Ta druhá měla zase hnědé vlasy po ramena ale moje pozornost se zaměřovala na tu prostřední.
   Měla jasně zlaté vlasy které jí padaly po bedra. Modré oči, ostrý nos a na sobě běžnou uniformu. ,,Hej neslyšel jsi?" Rozkřikla se na mě ta hnědovlasá. Podíval jsem se na ní a v klidu promluvil: ,,Slyšel. Ale nebudu uhýbat někomu koho ani neznám." Řekl jsem a čekal na odpověď. ,,Ty ji snad neznáš?" ,,Měl bych?" ,,Tohle je dcera Admirála Rothaana! Jednoho z nejvyšších velitelů imperiální flotily!" ,,Kate, Shatee nechte ho být. Sedneme si jinam." Řekla blonska. ,,Ale paní...to.." ,,Ticho! A ty, dej si pozor. Nemám ve zvyku ustupovat." Řekla až mě zamrazilo a odešla spolu s Kate a Shatee. "Zvláštní to osoba." Řekl jsem si a sedl jsi zpět na místo.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dvě hodiny po soudu:
"Budete poslán na Naboo kde budete uvězněn do doby než proběhne republikový soud." 
 ,,Přesně jak jsem předpokládal, jsem pro ně jen 'imperiál' žádná bytost." Říkal jsem si naštvaně a chodil sem tam po vězeňské kajutě.
 
Po chvilce letu sebou loď trhla a já sebou praštil o stěnu, hned vedle postele. Po celé lodi se rozezněl poplach a po chodbě začaly všichni běhat jako pomatení. Zvedl jsem se, přišel k mřížím a díval se směrem na dveře. Pak jsem se koukl na hodinky. ,,No každou chvíli by tu měli být." Celé jsem to promýšlel asi 6 krát ale pak jsem zapnul vysílač který jsem měl zabudovaný v hodinkách. Dal mi je můj pobočník těsně před tím než mě zajali. Dveře se rozletěli a do chodby vnikla jednotka stormtrooperů. Její velitel přišel k mé cele a rozstřelil panel který ovládal mříže. ,,Kapitáne Lowatchi, dorazily jsme na vaše zavolání." ,,Děkuji komandére, nyní mě odsuď dostaňte na loď." ,,Provedu!" Řekl a vydali jsme se spolu s jeho vojáky pryč. Potkali jsme jednotku rebelů. ,,Pane běžte dál, mi je tu zdržíme!" Rozkřikl se velitel té jednotky a rozkázal dvěma svým vojákům ať mě odvedou v bezpečí na loď. ,,Děkuji za vaši oběť." Řekl jsem než jsme se rozběhli pryč.

Nakonec jsme se dostali do raketoplánu, nastartovali a vyletěli ven. Jen co jsme opustily hangár se na nás rozletělo několik rebelzských stíhaček X-Wing. Provedl jsem několik úhybných manévrů ale stejně se nás furt drželi. Začali po nás střílet. Opět jsem jsem se snažil kličkovat ale ať jsem se snažil sebe více tak jsme stejně dostali pár zásahů.

Jeden z X-Wingů si to namířil přímo proti nám. Pokusil jsem se znovu o úhybný manévr a však řízení nereagovalo. Zavřel jsem oči a připravil se na výbuch když tu jsem slyšel několik motorů stíhaček. Podíval jsem se a na místo X-Wingu s námi letěla eskorta stíhaček Tie! Tu nám zapraskala vysílačka. ,,Kapitáne Lowatchi, tady Modrý velitel, doprovodíme vás na loď." ,,Děkujeme za pomoc, oznamte lodi ať spočítá naši trasu a zachytí vlečným paprskem. Řízení nereaguje." ,,Rozumím konec."

Nakonec nás odchytily a dostali na loď.