Další den jsem se vrátil do vesnice vehnalo mi to slzy do očí nevěděl jsem co dělat. Mám tady zůstat nebo jít dál. Chvíli jsem tam jen tak stál a potom jsem se rozhodl půjdu dál. Není moc daleko a mám možnost dostat se tam dřív než lovci když to vezmu přes starý průsmyk jeto nebezpečnější ale rychlejší doufám že to nenapadlo nikoho z lovců. Jsem tady u průsmyku jsou tady stopy po vznášedlech musím začít utíkat. Už jsem v polovině průsmyku. Moje síla je zase v nepořádku. Mám stejný pocit jako v jeskyni určitě tady nebudou jenom lovci. Aááá panebože moje noha trefili mě už nemám žádnou šanci to stihnout do vesnice. Slyším za sebou kroky to je můj konec. Sebral jsem veškerou sílu a odhodil ho. Kulhal jsem pryč chvíli mu trvalo než se zvednul mezitím jsem už měl svůj meč v ruce. Skusil po mě vystřelit zblokoval jsem mu všechny výstřely jedna odražená střela ho trefila do těla a spadnul na na zem potom nebylo těžký ho dorazit. Vydal jsem se dál průsmykem když jsem dorazil do vesnice lovci tam nebyly asi to nevzaly přes průsmyk.
Ve vesnici jsem se chvíli rozhlížel až jsem uviděl pár lidí s blasterama. Přišel jsem k nim a zeptal a začal jsem jim vykládat o blížících se lovcích. Začali shromažďovat lidi z jejich oddílu přisunuly se několik lovců a mezi nima jeden sith myslím že mě celou dobu sledoval to asi bylo to narušení síly. Měli převahu ale horší palební pozici. Pomalu jsem vyrazil mezi k mířícímu sithovi který upínal svůj pohled na mně. Oba dva jsme vytáhli své laserové meče. První rána byla velmi silná a rozhodně ji ode mě nečekal. Další úder byl mířený na jeho ruce podařilo se mi odseknout jeho ruku i s mečem, Zařval bolestí chtěl jsem ukončit jeho trápení ale zničeho nic se na mně spustila palba od všech lovců. Při utíkání se jim povedlo zasáhnout generátor ten explodoval a omráčil mě.
Následující den jsem se probral v něčí chýši. Najednou otevřel dveře neznámý člověk vypadal mladě. Když přistoupil blíž začal jsem se ho vyptávat jak to dopadlo. Řekl mi že po poražení sitha se věčina stáhla. Podařilo se jim vesnici ubránit aspoň to mě potěšilo. Řekl mi že jsi všimnul že jsem jedi ptal se kde jsem se to mohl naučit řekl jsem mu že můj táta byl jedi ale jednou se zřítila nákladní loď na které byl a zůstal tady. Matku potkal když sháněl pomoc ale řád ho považuje asi až dodnes za mrtvého nikdy neposlal zprávu že žije. Takže se asi řád smířil s tím že je mrtvý. Celý den sem sháněl věci na výpravu ten muž mi nabídl jeho vznášelo řekl že se bez něj obejde. K večeru jsem vyrazil a přemýšlel jsem proč mě ten člověk odtáhl mohl jsi přece myslet že jsem mrtvý. Při svém vnímání jsem si nevšiml světel za mnou. Ale nééé zase ti lovci snažil jsem se co nejvíc zrychlit. Pomalu mě doháněly a potom sem si uvědomil že je přede mnou nějaké město. Vrátil jsem teda zpátky rychlost na normální. A v klidu jsem dojel do města. Vystoupil jsem ze vznášedla a přemýšlel kde bych mohl strávit noc. Nakonec jsem se rozhodl strávit noc ve vznášedle.
Ráno mě vzbudila jaký si muž a ptal se mě jestli umím zacházet ze zbraní. Odpověděl jsem že ano. Že pár jeho lidí jsou mrtví protože u včerejší bitvy u východního zálivu došlo k boji. Zeptal jsem se ho kam bychom letěli na planetu Ansion. Ptal jsem se jestli se musím vrátit. Řekl že nemusím. Na Ansion je poměrně velké město odtamtud mám šanci dostat se dál každopádně vezmu jsi všechny věci a půjdu na loď. Na lodi jsme museli naskládat pár nákladů. Potom sem si našel poklidné místo kousek od nákladového prostoru lodi. Přemýšlel jsem kam se s Ansionu vydám.
Žádné komentáře:
Okomentovat