Neznámé oblasti
Kely procházel chodbami a hledal Drianu. „Vojáku neviděl si Drianu?“ Zeptal se Kely kolemjdoucího. „Ano, viděl, je v lékařské kajutě,“ odpověděl troopr. Kely šel do lékařské kajuty a tam viděl, jak Driana sedí na lékařské posteli.„ Co se děje?“ zeptal se Kely Driany. No, nevypadá to, že se ještě někdy shledáme s Tomem, Marou, Kanem. A navíc pořád plujeme hyperprostorem a to s velkou šancí že vletíme do hvězdy nebo spadneme a zemřeme na nějaké planetě,“ řekla smutně Driana.„Neboj se, to zvládneme. Už jsme zažili i horší věci,“ povzbuzoval ji Kely. „Kapitáne, havarujeme!“ ozval se troopr, který zrovna vešel do místnosti. „Držte se!“ vykřikl pilot. Ale už nešlo neštěstí zabránit, transportér havaroval. Kely se probral první, měl štěstí, vyvázl s drobným zraněním. Rozhlédl se a uviděl, že Driana je v bezvědomí, vzal zraněnou Drianu do náručí a rozkázal: „Všichni, co havárii přežili, následujte mě. Jdeme zjistit, jestli je tato planeta obydlená.“ To však velmi brzy zjistili, sotva se vzdálili od transportéru, přepadli je stormtroopři. Drianu to probralo. Kely statečně bojoval, ale stormtrooprů bylo příliš. Do bitvy náhle skočil muž. Měl na sobě bílo zlaté oblečení a masku strážce chrámu jedi. Vytáhl svůj bílý světelný meč a začal ničit stormtroopry jednoho po druhém. Když všechny stormtroopry porazili, Kely se ho zeptal: „Kdo jste?“ Neznámý začal vyprávět svůj příběh. „Jako malý kluk jsem byl v chrámu jedi při rozkazu 66. Můj mistr zabíjel jednoho clon troopra za druhým. Pak oslovil svého druha: „Mistře Ki-Jary, odveďte mého padavana.“ „A co vy mistře?“ zeptal jsem sem se já. „Neboj se, budu v pořádku.“ To řekl a já jsem pak s mistrem Ki- Jary odletěl pryč. Přiletěli jsme na tuto planetu s nadějí, že se schováme před impériem. Impérium však stále rozšiřovalo své teritorium a já a můj mistr jsme se začali skrývat. Jednoho dne jsme se odhodlali k útoku, ten však nedopadl dobře a Ki- Jaryho zemřel. Mně se naštěstí podařilo utéct. Začal jsem se mnohem víc skrývat. V boji jsem přišel o svůj bílý světelný meč a tak jsem si musel vyrobit nový. Vzhledem k tomu, že jsem měl v sobě světlou i temnou stranu, tak se mi meč zbarvil opět do bíla. Jednoho dne se stal celkem zlomový okamžik. Impérium se zmobilizovalo a zajalo jednotku vzbouřenců v čele s droidem HK-47. Už dlouhou dobu jsem se skrýval sám a potřeboval jsem společníka. Sám jsem neměl šanci z téhle planety uniknout. Zariskoval jsem, skočil mezi nové stormtroopry, zabil jsem je pomocí svých silových blesků a podařilo se mi všechny vzbouřence zachránit. Teď jsem mohl pomoci i vám. To je všechno. Dokončil neznámý svůj příběh. „A jmenuji se Taren.“ „Těší mě, děkuji za záchranu, já jsem Driana a to je můj přítel Kely. Představili se Tarenovi. Zavedu vás k HK,“ řekl Taren a ukázal jim směr cesty. Cesta nebyla dlouhá a zvládli ji i zranění.„To je kdo?“„ Vojáci Nové republiky co havarovali,“ odpověděl Taren HK.„ Vypadají spíše jako banda šašků.“ Ozval se posměšně HK, byl celý hnědý a měl výrazně žluté oči. „Dovol! Tohle je mistr jedi Kely a seržantka Driana,“ řekl uraženě Taren. „Říkej si jim, jak chceš,“ neutrálně dodal HK. „Buďte tu jako doma,“ usmál se povzbudivě na hosty Taren. Mezi Tárenovým přístřeškem a dírou v zemi nebyl moc velký rozdíl, ale dalo se to. „Neboj se, dlouho tu nezůstaneme. Zítra zaútočíme na tu imperiální základnu,“ utěšoval Drianu Kely. „V takovém malém počtu?“ Divil se Taren, když ho Kely seznámil s jeho plánem. „Už jsme dělali i větší šílenosti. Navíc, když se s námi spojíte, tak to budou dva jediové, jeden vražedný droid a kolem dvaceti lidí, co mají vojenský výcvik. Jestli se odsud chcete dostat, tak spojit se bude jediná možnost,“ vysvětloval Kely.„Máš pravdu, já jdu do toho,“ rozhodl se Taren. „Já taky.“ „I já!“ Začali se ozývat všichni vzbouřenci od Tarena. „Jak myslíte. Pomůžu vám,“ řekl po krátké odmlce i HK. Před imperiální základnou se celý tým radil. „Vidíte ten transportér. Driana a náš přeživší pilot se k němu dostanou, nastartují ho a vyzvednou nás. My ostatní je budeme krýt, sděloval poslední pokyny Kely. Plán se dařil. Driana a pilot nasedli do raketoplánu. Jenže v něm byli piloti impéria, kteří kontrolovali a připravovali stroj. Sám raketoplán měl totiž brzy odletět. Driana se rychle stihla schovat do výklenku. Vzbouřenecký pilot takové štěstí neměl a tak byl zabit. Drianě se podařilo jednoho pilota zastřelit, ale ten druhý ji trefil do ruky a střela jí vyrazila z ruky zbraň. Rozhlédla se kolem a pak po něm rychle hodila nářadí, které leželo vedle ní. Trefila se a pilot byl zasažen do břicha. Poslední co řekl, bylo: „Padl jsem za První řád.“ Driana tomu nerozuměla, ale to teď bylo jedno. Na základně byla i vylepšená AT-ST, jenže transportér byl plný munice a kdyby vybuchl, základnu by vzal sebou. Driana pomocí děla, které bylo k raketoplánu přidělané, zničila můstek základny a několik AT-ST. V tom zmatku Kely, Taren a ostatní nastoupili. Raketoplán odletěl pryč a další cíl byl jasný. Setkat se s Tomem, Marou a Kanem.
